Museo del Prado

Toto věhlasné a největší španělské muzeum se nachází v překrásné zelené části Madridu v Parque de El Retiro v Paseo del Prado. Tato alej, jinak přezdívaná "Avenue of Art", se rozpíná po celé délce Parque del Retiro. Součástí této aleje jsou tři slavné galerie - Thyssen-Bornemisza Museum, Centro de Arte Reina Sofia National Museum a již zmíněné Museum Prado. Při své návštěvě Madridu jsem se chystal především na mistry Velazqueze a Goyu, navštívil jsem Museum Prado.Museo del Prado - Antonio Ponce

Nejprve doporučení pokud jedete autem, v klidu zaparkujete i uprostřed Madridu, neboť systém podzemních garáží funguje dokonale, v několika patrech podzemních garáží zaparkujete i v největším dopravním shonu. Podzemní garáž je i na Plaza de Cibeles, odtud je to k muzeu co by kamenem dohodil. Pokud jste pěší turista a jedete metrem, nezapomeňte vystoupit na stanici Retiro.

Ve stínu zelené aleje směřuji pomalu ke svému cíli, cestou míjím pouliční umělce. Především malíře, kteří nabízejí kopie (někdy opravdu povedené) slavných obrazů - od Rembrandta po Moneta. Před stojící sochou Goyi nacházím vstup do muzea, nikoli impozantní, jako například v Louvru, ale strohý. Avšak také fronty tu nejsou a lístek kupuji během několika vteřin. Základní vstupné stojí 500 peset (což je v přepočtu cca 110 Kč), pro studenty tentokráte sleva na 250 peset (cca 55 Kč). Muzeum má čtyři podlaží, resp. dvě patra, přízemí a jednu podzemní místnost. Se vstupenkou, plánkem vyrážím do prvních místností této nádherné galerie. V přízemí se nachází španělské, německé a vlámské umění 15.-16.století, dále pak italské umění 14.-16.století a několik místností skulptur.

V těchto prvních místnostech, resp. v celém přízemí se zdržuji jen krátce, neboť se již nemohu dočkat slavných jmen a zde vystavení umělci mi mnoho neříkají, nutno podotknout, že často ani jejich práce. A tak se již ocitám v prvním patře. To je věnováno španělskému umění 17.-18.století, francouzskému, vlámskému, holandskému a italskému umění 17.století. Mezi velikány poznávám El Greca, Zurbarana, Ribera, Bosche, Murilla, ale i Rubense, Tiziána, Fra Barolomea, Rafaela, Botticelliho, Correggia a Dürera.Museo del Prado - Joaquin Sorolla A samozřejmě Velazqueze a Goyu. Těmto dvěma autorům je věnováno několik místností. Jako prvního "potkávám" Goyu a jeho obraz Rodina Carlose V., kde nacházím i autorův autoportrét v pozadí vlevo. Obraz, poměrně veliký, je dominantou celé místnosti, po stranách jsou jednotlivé portréty královské rodiny. V místnosti 39 vidím další Goyův slavný obraz. Poprava povstalců v Madridu 3.května, který na mě silně zapůsobil svým utrpením. V dalších místnostech, sálech či spíše pokojích už je jenom samý Goya a tak mám možnost vidět jeho pozdní díla, např. Satyra požírající svoje děti, Dvě stařeny pojídající polévku, z kterých jde téměř strach a samozřejmě další obrazy. Mírně poznamenán utrpením jež čpí z těchto děl, se vypravuji do sálu číslo 12, kde se nachází další mistr Velazquez. Tomuto pokoji vévodí Las Meninas aneb Dvorní dámy, Las Lanzas aneb Kapitulace Bredy, překrásná Vulkánova kovárna, ale i Los Borrachos aneb Pijáci. Zde zůstávám déle než u Goyi. Díla to jsou překrásná, barevná a také optimističtější než u Goyi. Po těchto nádherných dílech nalézám v menších sálech další Velazquezova díla, jako Jezdecký portrét Filipa V. a další. Třešničkou na dortu jsou Rubensovy Tři Grácie. Bohužel slibovaný Rembrandt je právě kdesi zapůjčen. No nevadí. Je předem mnou poslední, druhé patro, které v sobě skrývá španělské, německé, francouzské, italské a anglické umění 18.století. Nejkrásnějším obrazem v tomto posledním patře je bezesporu nádherná Goyova Maja a to jak Oblečená tak i Nahá. Závěrem navštěvuji poslední místnůstku, kde se nacházejí kresby a to především Goyovi. Touto poslední místností prohlídka Prada končí. Po více jak třech hodinách procházky po muzeu jsem již opět zcela vyčerpán a chystám se opustit budovu, jenže ejhle. Výtah, kde se tísnilo 5 lidí mě zavezl až do přízemí a tak jsem měl to štěstí si prohlédnout šperky, keramiku, sklo a další umělecké předměty, které byly pečlivě chráněny v trezoru. Po této opravdu již poslední místnosti vycházím opět na čerstvý vzduch, zasažen prudkou změnou teploty (z příjemně vychlazeného muzea, kde se teplota pohybovala okolo 20 stupňů na čerstvý vzduch, kde byla teplota dvojnásobná), upadám na nejbližší lavičku a sahám po své sodovce.Po krátkém občerstvení se vydávám podél Prada až se dostávám k soše Velazqueze, na rozdíl od Goyovi sochy je zde mistr vyobrazen sedící.

Tím má návštěva definitivně končí. A jaké byly moje pocity ? Úchvatné, nádherné, jediná věc, která mě trochu ztrpčovala život, bylo rozčlenění místností. Na rozdíl od Louvru se mi to zde zdálo malinko nepřehledné, ale to je jen můj dojem.

 

Svůj popis cesty po evropských muzeích pokračoval v Muzeo Prado. Pokud však nemáte cestu do dalekého Madridu, a přesto toužíte se pokochat uměním v této baječné galerii, navštivte webové stránky tohoto muzea. Uvidite zde nejen nahledy slavnych obrazu výše zmíněných mistrů, ale najdete zde i atraktivní a zábavné hry. Sám jsme se dobře pobavil u hledání rozdílů mezi dvěma obrazy nebo sestavit rozkouskovaný obraz. Nu, přesvědčte se sami:

www.museodelprado.es/fileadmin/Image_Archive/FLASH/PradoPlay/swfespannol/pradotodo/motorPrado.swf

 

Volné vstupné:

  • 2.května (oficiální svátek madridského regionu)
  • 18.května  (mezinárodní muzejní den)
  • 12.října (národní svátek)
  • 19.listopadu (výročí Muzea sel Prado)
  • 6.prosince (Den Konstituce)



Otevírací doba:

od úterý do neděle: 9.00 hod - 20.00 hod (včetně svátků)
poslední návštěvníci 30 minut před zavírací dobou, galerie se zavírá 10 min před zavírací dobou
6. ledna, 24. a 31. prosince od 9.00 hod - 14.00 hod 
zavřeno každé pondělí, 1.ledna, Velký pátek, 1.května a 25.prosince

 

Kontakt:
tel. 91 330 28 00
fax. 91 330 28 56
e-mail: museo.nacional@prado.mcu.es
website: http://museoprado.mcu.es

 

Adresa:
Edificio Villanueva
Paseo del Prado, s/n. 28014 Madrid
Office building
Ruiz de Alarcón, 23. 28014 Madrid

 


Zvětšit mapu

 

 

 

Diskusní téma: Museo del Prado

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Světoví malíři

Paul Gauguin

Paul Gauguin (7. června 1848 Paříž – 8. května 1903 Atuona) byl nejsilnější umělecká osobnost malířského syntetismu. Zpočátku malíř-amatér, opustil v pětatřiceti letech civilní povolání i rodinu, aby se cele oddal malířství. Zprvu maloval impresionistické krajiny pod vlivem...
Celý článek

Gustav Klimt

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});   Gustav Klimt (14.7.1862 v Beumarternu – 6.2.1918 ve Vídni) rakouský malíř, vůdčí osobnost vídeňského modernismu, spoluzakladatel secese, vynikající dekoratér. Jeho dílo sehrálo významnou roli v jedné...
Celý článek

Vincent van Gogh

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({}); Vincent Willem van Gogh [čti van choch] (30. března 1853 Zundert – 29. července 1890 Auvers-sur-Oise) byl nizozemským malířem a kreslířem. Byl jednou z největších osobností světového výtvarného umění a je dnes pravděpodobně...
Celý článek

Edgar Germain Hilaire Degas

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({}); (19.července 1834  - 27.září 1917 v Paříži) Edgar Degas byl francouzský malíř,který je okolím považován za impresionistu, za kterého se on sám nikdy nepovažoval, i když byl hlavním iniciátorem impresionistických výstav. Stál mimo...
Celý článek

Edouard Manet

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({}); (23. ledna 1832 Paříž – 30. dubna 1883 Paříž)  Edouard Manet - zasvětil celý svůj život umění, věřil ve své umělecké poslání. Proti mnohým jeho dílům se bouřlivě stavěli kritici i mnozí lidé. Studoval na gymnáziu, jeho otec z něj...
Celý článek

Auguste Pierre Renoir

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({}); Auguste Pierre Renoir (25.2.1841 v Limoges - 3.12.1919 v Cagne) Patří mezi nejslavnější jména francouzského umění vůbec, vrcholný představitel franzouského výtvarného umění druhé poloviny devatenáctého století. Spolu s C.Monetem,...
Celý článek