Edouard Manet

(23. ledna 1832 Paříž – 30. dubna 1883 Paříž)  Edouard Manet - zasvětil celý svůj život umění, věřil ve své umělecké poslání. Proti mnohým jeho dílům se bouřlivě stavěli kritici i mnozí lidé. Studoval na gymnáziu, jeho otec z něj chtěl mít právníka. Matčin bratr však brzy rozpoznal jeho nadání, a tak Maneta doporučil na mimořádné hodiny kreslení přímo na gymnáziu. Strýc s ním často navštěvoval muzea a galerie a tak se učí umění starých mistrů. Miloval dílo Velázqueze, Tiziana, Delacroixe a Courbeta a z nich vyšel i v mnohých svých dílech. Později studoval u Coutura, ale odtamtud kvůli neshodám odešel, jeho mistr byl přesvědčen, že byl až příliš osobitý.

Na Salónu nebyl nikdy příliš pochopen. Například už u jeho prvního plátna, které nabídl Salónu, Piják absintu, mu bylo mnohé vytčeno, jediný z poroty, komu se líbilo, byl Delacroix. Avšak o dva roky později se jeho Španělský zpěvák dočká uznání. Od tohoto okamžiku se to bude stále střídat, občas jeho dílo skončí i na Salónu odmítnutých. Dokonce v roce 1867 v blízkosti Světové výstavy ve vlastním pavilonu prezentuje svá díla.

V necelých padesáti letech ho začaly trápit revmatické záchvaty. Nemoc rychle postupovala a měl čím dál tím větší problémy s většími plátny. V tuto dobu vzniká množství zátiší a akvarelů. Rok před smrtí se konečně za dílo Bar ve Folies-Bergère dočkává všeobecného uznání. Těsně před smrtí ještě napsal dopis nepříznivě naladěnému kritikovi: „Neskrývám, že bych rád (ještě za svého života) přečetl o sobě lichotivý článek z vašeho pera, který napíšete zcela jistě po mé smrti.“

Asi nejslavnější Manetův obraz je Olympie, který namaloval v roce 1863, a který tradiční téma ztvárnil na svou dobu velmi odvážně. Díky svému „skandálnímu“ pojetí, jež se vymykalo tehdejšímu akademickému světu byl nucen opustit Paříž.

Motto


 "Pro umělce je nejdůležitější, aby měl možnost předvést svá díla. Často totiž dochází k tomu, že po určité době si na ně lidé zvyknou, blíže je poznají a ztotožní se s tím, co je ještě přednedávnem udivovalo, či dokonce šokovalo. Postupně jim začínají rozumět a akceptovat je.”

 

Galerie s díly E.Maneta

 

Musee d´Orsay  - http://www.musee-orsay.fr/en/home.html
Kunsthalle, Brémy - http://www.kunsthalle-bremen.de/
National Gallery of Art - http://www.nga.gov/
Courtauld Institute Galleries, Londýn - http://www.courtauld.ac.uk/index.html
Neue Pinakothek, Mnichov - http://www.pinakothek.de/neue-pinakothek/

 

Životopis

1832 – 23.ledna se v Paříži narodil Edouard Manet
1848 – Manet není přijat na námořní akademii; 9.února vstupuje na palubu lodi odplouvající do Ria de Janeira
1849 – v červnu se opět nedostane na námořní školu; na podzim se zapíše do ateliéru Thomase Coutura
1852 – v červenci odjíždí do Nizozemska a navštěvuje muzea v Amsterodamu a Haarlemu
1853 – cestuje po Itálii (Florencie a Benátky) a střední Evropě, kde intenzivně navštěvuje muzea
1856 – Manet nabízí na oficiální Salón svůj obraz Piják absintu, který odmítla celá porota kromě Delacroixe
1863 – vystavuje Snídani v trávš v rámci Salonu odmítnutých a způsobí svým malířským uměním první skandál; v říjnu se žení se Suzanne Leenhoffovou
1864 – Olympie vyvolává bezprecedentní skandál; Manet utíká před vzteklými útoky kritiků do Španělska
1867 – ve vlastní pavilonu v blízkosti Světové výstavy prezentuje svá díla
1874 – v létě často navštěvuje Moneta v Argenteuil
1875 – cestuje do Benátek
1882 – dostává Řád čestné legie
1883 – 30.dubna umírá