Riziko nákupu padělku uměleckého díla je na českém trhu velké
Nedávno zazněl ve sdělovacích prostředcích názor odborníků, kteří se pohybují v prostředí obchodu s uměním a sběratelství, že se dá předpokládat, že čtvrtina i větší část obchodovaných uměleckých děl jsou padělky. To je zajisté zpráva, která sběratele ani investory, kteří zamýšlejí vložit své prostředky do tohoto typu alternativních investic, nepotěší.
Ve čtvrtek 19. března měla legislativní rada vlády projednávat novelu zákona o znalcích a tlumočnících, která by měla mít významné dopady i do problematiky alternativních investic. Nyní neexistuje instituce, která by ověřovala pravost díla (jako je tomu například u drahých kovů Puncovní úřad) - jedinou cestou je obrátit se právě na soudního znalce, který na výtvarné dílo vyhotoví znalecký posudek. Odpovědnost znalce za důsledky využití posudku jsou ale omezené.
Občanské sdružení Falzum STOP chce bránit trh s uměním a sbírky od falz a padělků, jednak cestou nezávislého prověření uměleckého díla před samotnou koupí, jednak informovaností o zjištěných padělcích a hledaných dílech. Za Falzum STOP odpovídá Zdeněk Novák.
Koho Falzum STOP sdružuje a komu může sloužit?
Občanské sdružení Falzum STOP sdružuje zejména fyzické osoby, ale i právnické osoby, kterým není lhostejný stávající stav na trhu s uměleckými předměty, a jak z názvu vyplývá, zejména s prodejem falz. Členové se pohybují dlouhodobě v nekomerční oblasti výtvarného umění. Mezi členy jsou i významné osobnosti z oblasti výtvarného umění, které působí ve významných sbírkotvorných a akademických institucích a chtějí se podílet na nápravě neutěšeného současného stavu.
Naše činnost je zejména zaměřena na kompletní servis sběratelům, investorům a galeriím při prověřování díla. To se může odehrávat před koupí či po ní, ale preferujeme první variantu, tedy prevenci. Současně nabízíme kompletní servis při dokumentaci sbírky.
Jakým způsobem si může sběratel nebo investor, který se rozhodne k nákupu uměleckého díla, v současné době ověřit jeho pravost? Co nového nebo jiným způsobem nabízí vaše občanské sdružení, jakým způsobem prověřujete pravost děl?
To je právě to, co umožňuje celý byznys s padělky. Ve své podstatě se jedná o psychologický problém jednotlivých sběratelů a investorů. Celá věc je postavena na důvěře, schopnosti a chuti sbírat a investovat. Většina sběratelů a investorů věří tomu, co jim tvrdí prodávající a spokojí se s posudky podivných znalců a a odborníků, které jsou jim předkládány. Sami si většinou nic neprověřují. Prověřují nabytá díla až někdy později po nabytí, ale to je již dost složitá situace.
Naše sdružení postupuje při prověřování podle standardních postupů. Těmi jsou důkladné prověřování původu předmětu, provádění chemicko-technologické expertizy, prováděné nezávislými odborníky, uměleckohistorické posouzení předmětu nezávislým odborníkem. Jednotlivé kroky jsou pečlivě dokumentovány. Pečlivé splnění těchto podmínek téměř stoprocentně určí, zda se jedná o dílo deklarovaného umělce. Je důležité, aby expertizu nezajišťoval prodejce, který je zainteresován na prodeji. To je špatná cesta. I prodávající galerista může být podveden, když dílu nevěnuje dostatečnou pozornost.
Veškeré důvodně podezřelé předměty z padělání umisťujeme na naše www stránky www.falzum.cz, aby sběratelé, investoři a galeristé měli možnost jim předkládaný předmět k prodeji zkontrolovat, zda již nebyl vyhodnocen jako falzum.
Bude podle vás novela zákona o znalcích přínosem pro trh s uměním? Kdy bude přijata? Vymezuje odpovědnost (trestní, finanční - za způsobenou škodu) znalců výrazněji než předchozí úprava?
V souvislosti novelou příslušného zákona, což je zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, musím upozornit, že se tento zákon netýká pouze soudních znalců v oblasti umění, ale i znalců v ostatních oborech. Z tohoto důvodu ani připravovaná novela z důvodu své obecnosti nebude zcela jistě odpovídat potřebám trhu s uměním, a to se ještě bavíme o podobě předkládané novely. Jakou bude mít podobu poté, co projde celým legislativním procesem, už nelze vůbec říci. Obsahuje návrhy, které nelze podporovat. Z těchto návrhů můžeme uvést „zamítnutí jmenování znalce z důvodu dostatečného počtu znalců v daném oboru“ nebo požadavek „takových osobních vlastností, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může znalec řádně vykonávat“. Rozhodně pozitivní je požadavek pojištění znalce s limitem pojistného plnění na každou pojistnou událost nejméně ve výši 1 000 000 Kč.
Pokud se týká trestní odpovědnosti znalce, tak takový rozsudek naše soudy v případě znalců umění asi neumějí používat, § 175 trestního zákona zatím, podle našich informací, nebyl ještě realizován v podobě pravomocného rozsudku. Není dostatečně využívána ani žaloba na způsobenou škodu. Důvod je zejména ten, že poškození nevědí, že jsou držiteli padělku. Pokud mají podezření, využívají nabídku zpětvzetí pochybného díla prodejcem. V neposlední řadě je zde neochota podstoupit dlouhodobé soudní řízení. To vše hraje do karet podvodníkům s falzy.
Co doporučujete při pochybnostech o pravosti díla, v případě, že je předmět již zakoupen.
Ano, to je ta horší varianta. V současné době má sběratel asi tyto možnosti. Smíří se s tím, že to jsou pouze pochybnosti a předmět si ve sbírce nechá. Zde je třeba upozornit, že v případě prodeje někdy v budoucnu se může ocitnout v pozici neseriózní osoby, pokud se zjistí, že předmět je padělaný.
Dále má možnost obrátit se na prodejce a žádat odstoupení od smlouvy. Tato varianta se běžně praktikuje a většina větších prodejců jde vstříc kupujícímu a vrátí mu vydané finanční prostředky. Tento postup však není ideální. Má ten aspekt, že vrácené padělky mohou skončit opět na trhu. Někteří prodejci se však vrácení hotovosti brání pod různými záminkami. Tím nastává situace, kdy se nabyvatel dostává většinou do důkazní nouze, a zdlouhavé soudy mu jistě radost svými výroky neudělají.
Jaké je podle vašeho názor české prostředí z hlediska falz, prodeje kradených předmětů apod.? Je zde riziko špatného nákupu vysoké?
Naše prostředí je skutečně dost specifické a pravděpodobnost koupě odcizeného předmětu nebo padělaného díla je skutečně vysoká. Není podstatné, zda počet falz je 20 či 30 % na trhu z celkového počtu uměleckých děl, jak uvádějí někteří galeristé. Jedná se o však skutečně o množství, které se stává společenským problémem. Mluvím tak ze své osobní profesní zkušenosti, tak i podle informací od sběratelů a z otevřených zdrojů.
S tímto problémem se dá bojovat dvěma způsoby, prevencí a represí. Represi volí orgány činné v trestním řízení, my jdeme cestou prevence. Na našich www stránkách zveřejňujeme důvodně podezřelé předměty z padělání. Je zde vytvořen prostor, aby se potenciální kupec mohl podívat na náš seznam falz a porovnat jej se svým předmětem zájmu. Dalším smyslem je již výše uvedený, a to, aby se falza nedostávala zpět do oběhu... celý článek zde
článek převzat z www.Kurzy.cz
autor článku: Markéta Höfferová