František Kupka
(22. září 1871 v Opočně -
24.června 1957 v
Puteaux) Jeden z nejvýznamějších českých malířů, autor světového významu jehož dílo se nachází ve světových galeriích, New York, Paříž, Vídeň. Představitel a jeden ze zakladatelů abstraktního umění. V současnosti jsou jeho obrazy nejdražšími obrazy vydraženými v Česku.
1871 – 22. září v Opočně přichází na svět František Kupka
1872 – rodina se stěhuje do Dobrušky, kde je otec zaměstnán jako okresní sekretář
1879 – téměř smrtelně onemocněl neštovicemi, nemoc ho navždy poznamenala v obličeji
1881 – umírá matka Josefa
1882 – otec Václav Kupka se znovu žení, pro malého Františka nastává neveselá životní etapa
1883 – opakuje pátou třídu, aby splnil povinnou školní docházku; je poslán do malé vsi v orlických horách aby se učil německy, potřetí opakuje pátou třídu
1884 – v necelých třinásti letech se učí na sedláře, jeho mistr ho učí nejen řemeslu, ale uvádí ho do tajů spiritismu, Kupka na seancích v roli média
1887 – několikaměsíční cesta po Čechách, kreslí a učí se v malířském ateliéru v Domažlicích
1888 – vrací se d oDobrušky|; dostává první zakázku od starosty Dobrušky p. Archleba, který ho později seznámí s ředitelem uměleckoprůmyslové školy v Jaroměři. František se zde připravuje na pražskou výtvarnou akademii
1889 – Kupka začíná studovat na Akademii výtvarného umění v Praze u profesora Františka Sequense, kromě malby studuje i italštinu; jeho hlavním tématem se stávají folkórní náměty, lidové kroje, vzorem je mu především Josef Mánes
1892 – získává diplom na pražské Akademii; na pozdim příchod do Vídně a studium na Akademii pod vedením pro. A. Eisenmengera
1893 – zklamán z neudělení tzv. Římské ceny s možností rok pobýt v Římě, odchází na vlastní žádost z Akademie; znovu se vrací na vídeňskou Akademii, osvobozen od školného, na konci roku, opět z Akademie odchází
1894 - setkání s nazarénistickým umělcem, extravagantním a sporným malířem Karlem Diefenbachem; vystavuje ve Vídni, výstava má úspěch, Kupka získává zakázky na malbu rakouské šlechty; seznamuje se s dánskou módní návrhářkou Marií Bruhnovou
1895 – ve Vídni se díky Diefenbachovi seznámuje s budoucím uměleckým kritikem Arturem Roesslerem, stanou se z nich přátele, častá setkání a později korespondence ovlivnila Roesslerovy úvahy o abstraktním umění
1896 – cestuje s Marií na sever Evropy – Dánsko, poté Švédsko, Norsko, poté opět ve Vídni odkud unaven odjíždí do Paříže, kde se cítí velmi šťasten, svobodný, setkání s Alfonsem Muchou
1897 – studuje na Académie Julian, poté na École des Beaux-Arts a vydělává kreslením módních návrhů do časopisů
1898 – Kupka odjíždí do Vídně za Marií, která težce onemocněla a ještě v témže roce umírá na rakovinu
1899 – vystavuje se sdružením Mánes v Petrohradě, poté i poprvé v Paříži v Société Nationale des Beaux Arts, setkává se s Gabrielou, krásnou tulačkou z Montmartru, kterou poté zvění v L´Argent
1900 – vystavuje na světové výstavě v Paříži, stejně jako A.Mucha, krom ilustrací maluje i portréty, vystavuje v pražském Mánesu a ve vídeňské Secesi
1901 – přijíždí do Vídně, kde se seznamuje s básníkem Macharem, pracuje pro anarchistický časopis L´Assiestte au Beurre sériemi satirických kreseb
1902 - účastní se první dělnické výstavy v Praze, se svými kresbami a liturgiemi má velký úspěch
1903 – pracuje pro francouzské noviny sériemi stairických kreseb, rozchází se s Gabrielou, což má traumatizující následky
1904 – setkání s Eugénií (Nini) Straubovou, manželkou alsaského armádního důstojníka, na konci roku již spolu žíjí. Kupka dostává zakázku na ilustraci L´Homme et la Terre
1905 – dostává výpověď z L´Assiestte au Beurre pro příliš revoluční kresbu, na Sorbonně navštěvuje přednášky z fyziky, biologie a fyziologie, v Praze má první samostatnou výstavu jejíž součastí jsou olejomalby, kresbami, pastely a litografiemi - výstava má u publika velký úspěch
1906 – poprvé vystavuje na Podzimním salonu v Paříži, u francouzské kritiky je odsouzen, zatímco v očích německé kritiky je oslavován jako originální
1909 – věnuje se knižní ilustraci, pražská akademie mu udělila cenu s finančním příspěvkem, který mu zajišťuje obživu, nemusí pracovat pro peníze, může se věnovat pouze své vlastní práci
1910 – maluje svůj první zcela abstraktní obraz Nocturne ; ožení se s Eugenií (Nini) Straubovou
1911 – v Puteaux u Paříže, v ateliéru svého souseda Jacquesa Villona se účastní setkání skupiny umělců a kritiků Puteaux, Kupka je přesvědčen, že malba má být stejně abstraktní jako hudba
1912- vystavuje své obrazy (Teplá chromatika a Dvoubarevná Fuga) na Podzimním salónu v Paříži, dílo vyvolá obrovskou vlnu nevole. Postupně se vzdaluje skipině Puteaux
1914 – ihned po vypuknutí I.světové války se spolu se sochařem Ottou Guttfreundem dobrovolně přihlásí do francouzské cizinecké légie, jede na frontu, později byl evakuován pro omrzliny
1915 – 1918 - pomáhá při organizaci pro české dobrovolníky v Paříži; je jmenován předsedou české kolonie v Paříži; až do konce války vytváří propagandistické plakáty, koná přednášky, navrhuje uniformy, mediale, známky, prapory, ilustruje časopisy. Pomáhá organizovat českou armádu ve Francii, jež je součástí francouzské armády a statečně s ní bojuje až do konečného vátězství v roce 1918, na frontu se Kupka vrací jako poručík, na konci války pak má hodnost kapitána
1919 – se stává čestným členem českého uměleckého sdružení Mánes, s nímž již dříve vystavoval svá díla, přijíždí do Prahy by se účastnil výstavy „Z fronty: Kupka a jeho přátelé“ v Uměleckoprůmyslovém paláci, kde potká českého průmyslníka Jindřicha Waldese, jež se stane jeho mecenášem, odjíždí zpátky do Paříže
1921 – Waldes bere Kupkovy obrazy k prodeji do Ameriky, získá za ně slušné peníze
1922 – přednáší v Praze na Akademii, kde zcela odmítá akademické vzdělání, zděšení představitelů Akademie, kteří proto končí jeho učitelsko činnost
1923 – řeší své problémy s Akademií, jako profesor může žít v Paříži a uvédět pražské studenty do francouzské kultury – provádí studenty po francouzských muzeích
1924 - Kupkova retrospektiva v La Boetie z posledních 15 let tvorby, výstava má i mezi kritiky úspěch, odezva i v Čechách
1926 – je vyznamenán Křížem čestné legie, vlastním nákladem vydává Quatre Histories publikuje- publikcea zcela zapadla a stala se finanční katastrofou
1930 – Kupka v Praze u Waldese, je uctíván poskytuje rozhovory, mluví do rozhlasu, seznamuje se s českými intelektuály, po návratu do Paříže píše Waldesovi, že to byly nejšťastnější dny jeho života. Nicméně ještě téhož roku je jeho profesofrské místo s pobytem v Paříži vypovězeno, ztratil stabilní příjem z Akademie. Po přímluvě rektora AVU architekta Gočára je jeho profesura obnovena. Kupka však trpí duševními slabostmi, trpí stihomamem odjíždí na Korsiku, kde se zotavuje
1931 – vzniká skupina „Abstraction – Creation“ jejíž členové – stoupenci abstraktního umění – vidí v Kupkovi svého vůdce. Poprvé je přizván k výstavě École de Paris v pražském Mánesu, na několik měsíců se opět odjíždí zotavit na Korsiku
1932 – deprese propukají na plno, po několika záchvatech se přinutí strávit dva měsice v radioaktivních lázních v Brides
1934 – u příležitosti 50. výročí Salonu nezávislých vystavuje Vertikální plány III a Tvar šarlatové rudé, Kupka vystupuje ze skupiny Abstraction - Création
1935 – setkání s ředitelem Museum of Modert Art v New Yorku Alfredem Barrem, Kupka opět získává elán do práce
1936 – třemi obrazy je zastoupen na výstavě v New Yorku – Newtonovy kruhy, Vertikální plány a Elementární hry – Kupka označen jako jeden z průkopníků abstrakce; v červnu vystauvuje s A. Muchou v Paříži. Koncem roku se jeho zdravotní stav zhoršuje, je hospitalizován v nemocnici
1937-38 – Kupka v tráví určitý čas jáchymovských reaioaktivních lázních, jeho zdravotní stav je špatný, neúčastní se Podzimního salonu
1939 – Kupka s manželkou Ninou stěhuje do Beaugency, kde stráví válečná léta
1946 – u příležitosti malířových 75. narozenin proběhnou velké výstavy v Praze, které organizuje Mánes, mnohá díla kupuje československá vláda
1947 – vystavuje na druhém Salon des Réalités Nouvelles
1948 – opět na Salon des Réalités Nouvelles, další výstav pařížské školy v Sao Paolu
1949 – Kupka se účastní mnoha výstav Paříž, Toulon, Rouen
1951 – Kupka se dožívá 80. let, Louis Carre s ním uzavírá smlouvu o koupi velkého počtu obrazů, samostatná prezentace v newyorské galerii
1953 – individuální výstava v newyorské Rose Fried Gallery, účasten na osmém Salon des Réalités Nouvelles
1956 – Alfred Barr kupuje velký počet Kupkových děl pro newyorské Museum Modern of Art
1957 – František Kupka umírá 24.června v Puteaux, Nini prodává za skromný obnos velký počet jeho děl pařížskému Museé National d´Art Moderne
Galerie s díly Františka Kupky:
Národní galerie v Praze http://www.ngprague.cz/
Galerie výtvarného umění v Ostravě http://www.gvuostrava.cz/
Museé national d´Art Moderne v Paříži http://www.centrepompidou.fr/
Galerie Louis Carre, Paříž http://www.louiscarre.fr/
Museum Modern of Art v New Yorku http://www.moma.org/
Museum Modernkunst ve Vídni http://www.mmk-frankfurt.de/